Štramberk - 8112.007.00.16411 - stav 16. 12. 2024

Štramberk patří mezi malá, ale známá města okresu Nový Jičín. Město je turisticky přitažlivé s dlouhou historií. Město se nachází nedaleko jihovýchodně od Nového Jičíně. Je očekáván nárůst v oblasti drobného podnikání i turistického ruchu.

Potřeba vody z bilance

Popis současného stavu zásobování pitnou vodou

Vodovod ve Štramberku je od roku 1898, prošel dlouhým postupným vývojem. Současný vodovod je provozován SmVaK Ostrava a.s. RS Nový Jičín.

Město Štramberk je zásobováno ze čtyř místních zdrojů vody s doplňováním ze systému OOV. Město je členěno z hlediska zásobování pitnou vodou na dvě části a pět tlakových pásem.

První část vodovodu má dvě tlaková pásma HTP a DTP. Ze zdroje vody prameniště Tatra (Oční) na severním okraji města je voda čerpána do rozvodné sítě DTP, která je pod tlakem vodojemu pro Kopřivnici 2x 1000 m3 na Bílé hoře s max. hladinou vody 393,14 a dnem 389,14 m n.m. Vodojem je plněn ze systému OOV. Do DTP je z této akumulace připouštěna voda přívodním řadem DN 150. Pro lokalitu Kanada, která je pod DTP, byla zrealizována redukční šachta, kde jsou redukovány vysoké tlaky. Výstupní tlak redukční šachty – 0,2 MPa.

Dalším zdrojem města je jímací území Bílá studna. U zdroje je akumulace 80 m3 s max. hladinou vody 351,30 a dnem 348,10 m n.m. Do akumulace je možnost připouštění vody z OOV přes síť DTP. Z akumulace u studny čerpací stanicí je voda čerpána do akumulace HTP U Trůby 200 m3 s max. hladinou vody 449,16 m n.m. a dnem 447,46 m n.m.

Z vodojemu je rozvod pro HTP. U vodojemu HTP je AT stanice pro zásobování výše položené zástavby a samostatná AT stanice pro Štramberskou Trůbu. Druhou část vodovodu tvoří zásobování jihovýchodní části města navazující na Kopřivnici místní části Kozinu, Bařiny.

Zde je vytvořeno tlakové pásmo pod tlakem vodojemu Kopřivnice Bílá hora 2x 1000 m3 s max. hladinou vody 393,14 a dnem 389,14 m n.m. Přes síť Kopřivnice je přivedena voda do lokality Kozina, Bařiny. Přes síť Bařin je voda dále vedena do Ženklavy.

Do VDJ Černý les je voda dodávána ze zdrojů Černý les, Špačkův, Všivý, Boháčův a z OOV. Posledním tlakovým pásmem je tlakové pásmo Černý les. Toto pásmo využívá místní zdroj Černý les, který je přiváděn na akumulaci Černý les 2x 60 m3 s max. hladinou vody 424,38 a dnem 423,18 m n.m. Do této akumulace je přiváděna i voda z OOV propojením z vodojemu OOV Červený Kámen 2x 750 m3 s max. hladinou vody 444,00 m n.m. a dnem 439,00 m n.m. Z vodojemu je veden zásobovací řad do lokality Drážné. Lokalita Libotín je napojena na vodovod města Štramberk v ulici Dolní.

V rámci vodovodu Štramberk je položeno 24 351 m potrubí z litiny, tvárné litiny, oceli, PVC, PE v DN 40 - DN 250.

Rozsah rozvodné sítě je proveden na potřebný rozsah zásobování obce.

Vymezení zdrojů povrchových a podzemních vod, uvažovaných pro účely úpravy na vodu pitnou

V obci jsou využívány stávající podzemní zdroje.

Časový harmonogram

V posuzovaném časovém období nedojde k výstavbě vodovodu, ani není uvažováno s rekonstrukcí.

Základní informace k nouzovému zásobování pitnou vodou včetně souvisejících právních předpisů jsou uvedeny v Souhrnné zprávě.

Seznam zdrojů nouzového zásobování je řešen v rámci krizového řízení a jedná se o neveřejnou informaci.

Nouzové zásobování pitnou vodou bude zajišťováno dopravou pitné vody v množství maximálně 15 l/den×obyvatele cisternami provozovatelem vodovodu nebo integrovaným záchranným systémem. Nouzové zásobení pitnou vodou bude možno doplňovat balenou vodou.

Nouzové zásobování užitkovou vodou bude zajišťováno z vodovodu pro veřejnou potřebu. Při využívání zdrojů pro zásobení užitkovou vodou se bude postupovat podle pokynů územně příslušného hygienika.

Popis současného stavu odkanalizování a čištění odpadních vod

Město Štramberk je odkanalizováno jednotnou kanalizační sítí v celkové délce cca 22 700 m. Profil stávající kanalizace je DN 300 – DN 600/800 mm z betonu, kameniny, PP a PE. Převážná část stávající kanalizace byla vybudována v období od roku 1900 do roku 1940. Vzhledem ke stáří je stokové síť značně opotřebovaná. Z hlediska likvidace odpadních vod lze zájmové území rozdělit na dvě části. Na ČOV Kanada (Q=317 m3/den, EO=1800) a jsou svedené odpadní vody z lokality Hormychovice, Na Kanadě, Kocvínek, část Horní předměstí, Dolní předměstí a Horní Bašta. Jedná se o mechanicko biologickou ČOV typu Kovotlak, která byla uvedena do provozu v roce 1996. ČOV je v majetku společnosti Severomoravské vodovody a kanalizace Ostrava a.s. Odpadní vody ze zbývající části města jsou svedeny na ČOV Na Bařinách (Q=796 m3/den, EO=3401,7). Stávající mechanicko - biologická ČOV byla uvedena do provozu v roce 1984. ČOV je v majetku společnosti Severomoravské vodovody a kanalizace Ostrava a.s. Místní část Libotín má vybudovanou oddílnou kanalizační síť zakončenou na mechanicko-biologické ČOV (Q=18m3/den, EO=100). Likvidace odpadních vod v okrajových lokalitách nenapojených na stokový systém v povodí ČOV probíhá přímo u zdroje. Odpadní vody jsou předčištěny v septicích a domovních ČOV, ty mají přepady zaústěny do povrchových příkopů případně trativodů, kterými odpadní vody odtékají spolu s ostatními vodami do recipientu. Část města má vybudovány bezodtokové jímky, které jsou vyváženy.

Významní producenti odpadních vod

Na území města se nenachází žádný větší producent odpadních vod.

Systém odvedení a likvidace odpadních vod je vyhovující. 

Časový harmonogram

V posuzovaném časovém období nedojde k výstavbě kanalizace, ani není uvažováno s rekonstrukcí.