Rychvald - 8102.002.00.14444 - stav 16. 12. 2024

Město Rychvald leží v podbeskydské oblasti Ostravsko-Karvinské průmyslové pánve, v prostoru ostravské sídelní regionální aglomerace, která je charakteristická rozvinutou těžební a průmyslovou činností. Plošná hustota osídlení obce je poměrně nízká. Převážná část bytového fondu města je v rodinných domcích, rozptýlených po celém katastrálním území. Nejvíce obyvatel je soustředěno v historickém jádru obce, kde vyrostlo nové sídliště s vícepodlažními domy.

S ohledem na rozlohu řešené oblasti a velmi členitou konfiguraci okolního terénu je zájmové území z hlediska likvidace odpadních vod rozděleno na několik samostatných povodí. Hlavním recipientem města Rychvaldu je Rychvaldská stružka, která protéká celým územím od východu na západ. Dalším významným recipientem města je Michálkovický potok, který protéká celým územím z jihu na sever. Páteř komunikačního systému města tvoří krajská silnice č. III/470 Ostrava – Orlová, ulice Orlovská, která prochází zastavěným územím ze západu na východ. Na tuto silnici navazuje krajská komunikace č. III/471 Ostrava – Rychvald – Bohumín, ulice Michálkovická a ulice Bohumínská.

Mimo klasické objekty občanské vybavenosti v zájmovém území se nenachází žádný větší producent odpadních vod.

Potřeba vody z bilance

Popis současného stavu zásobování pitnou vodou

Město Rychvald má vybudovaný veřejný vodovod, který tvoří část provozního celku skupinového vodovodu Orlová. Zdrojem pitné vody je Ostravský oblastní vodovod (OOV).

Z Kružberského přivaděče OOV DN 700 pro Karvinou přes věžový vodojem Rychvald 500 m3, 290,70 - 285,00 m n.m., který je umístěn severovýchodně na území k.ú. Dolní Lutyně. Do centra spotřeby je voda přiváděna azbestocementovým potrubím DN 250 a dále přes katastr Horní Lutyně potrubím PVC DN 225. Oba hlavní řady jsou přes rozvodnou síť zaokruhovány. Jižní část území města je zásobena z čerpací stanice Marjánka na vodovodní síti Petřvaldu s tím, že tlakové poměry v síti Rychvaldu jsou upravovány redukčním ventilem označeným RV 2, umístěným na přívodním potrubí DN 160 na hranici obou katastrů. Způsob zásobení vodou ČS Marjánka je popsán u obce Petřvald. Pouze malá část východní lokality města je zásobena z vodovodní sítě Orlové a to ve dvou tlakových pásmech - jednak z VDJ Výhoda 2 832 m3, 286,90 - 278,90 m n.m. a z ATS u VDJ Orlová 5000 m3. Celá vodovodní síť je vzájemně propojena. Rozpojení jednotlivých pásem je provedeno sekčními šoupaty.

Způsobem provozování vodovodu se podrobně zabývá generel vodovodu města Orlová z listopadu 1997, ve kterém je provedeno kromě hydraulického posouzení úseků vodovodních sítí, navazujících na sítě okolních katastrů Petřvaldu a Orlové, také hydraulický výpočet hlavní rozvodné sítě Rychvaldu, ovládané VDJ Rychvald 500 m3. Tento výpočet je proveden pro celkový výpočtový průtok 58 l/s a prokázal optimální tlakové poměry v posuzované síti.

Provozovatel průběžně zajišťuje výměnu starších vodovodních řadů. Větší výpadky v zásobování města vodou nejsou.

Vodovodní síť města je z trub litiny, oceli, PE a PVC v DN 50 až DN 250 v celkové délce 60 350 m.

Hydraulické posouzení městské vodovodní sítě prokázalo její vhodné koncepční uspořádání i pro plánovaný rozvoj města, který se v územním plánu navrhuje na volných plochách zastavěného území Rychvaldu a formou nádstaveb a přístaveb stávajících bytových objektů. Pro novou výstavbu se ve velké míře využije stávající vodovodní síť, která se pouze doplní novými podružnými řady v nově vymezených lokalitách bytové zástavby. 

Vymezení zdrojů povrchových a podzemních vod, uvažovaných pro účely úpravy na vodu pitnou

Žádný zdroj není uvažován.

Časový harmonogram

V posuzovaném časovém období nedojde k výstavbě vodovodu, ani není uvažováno s rekonstrukcí.

Základní informace k nouzovému zásobování pitnou vodou včetně souvisejících právních předpisů jsou uvedeny v Souhrnné zprávě.

Seznam zdrojů nouzového zásobování je řešen v rámci krizového řízení a jedná se o neveřejnou informaci.

Nouzové zásobování pitnou vodou bude zajišťováno dopravou pitné vody v množství maximálně 15 l/den×obyvatele cisternami provozovatelem vodovodu nebo integrovaným záchranným systémem. Nouzové zásobení pitnou vodou bude možno doplňovat balenou vodou.

Nouzové zásobování užitkovou vodou bude zajišťováno z vodovodu pro veřejnou potřebu. Při využívání zdrojů pro zásobení užitkovou vodou se bude postupovat podle pokynů územně příslušného hygienika.

Popis současného stavu odkanalizování a čištění odpadních vod

Město Rychvald má částečně vybudovánu systematickou kanalizační síť, velká část zastavěných ploch v intravilánu obce však uspokojivě odkanalizována není. Město lze rozdělit na lokality Dolní Podlesí, Horní Podlesí, Václav, Husitská, Lutynská, Jarošovice, Na Výsluní, Stavy, Návrší, Na Fojtství, Dvorek, Starý Dvůr, Nový Dvůr. Toto členění využívá Technicko-ekonomická studie odkanalizování města Rychvald.

V roce 2002 byla ukončena rekonstrukce stávající čistírny odpadních vod. Na mechanicko - biologickou ČOV Rychvald (Q=682,5 m3/den, EO=3500) je napojena jednotná kanalizační síť, která odvádí splaškové i dešťové vody na obytné zástavby soustředěné v centrální části města. Předčištěné odpadní vody jsou odvedeny do Podkostelního rybníku. Dále je v současné době zajištěno odkanalizování kolonie Václav, kde je rovněž jednotná kanalizační síť. Odpadní vody předčištěné v mechanické ČOV Rychvald – Václavka jsou vypouštěny do Rychvaldské stružky.

V roce 2013 byla dokončena výstavba další etapy sítě splaškové kanalizace, kterou byla rozšířena výše uvedená část kanalizace v oblasti sídliště o délku dalších 1 365 m, která zajišťuje odkanalizování nemovitostí podél a v dosahu ulice Bohumínská od křižovatky s ulicí Orlovská v uvedené délce. Výše uvedené kanalizace provozuje společnost Severomoravské vodovody a kanalizace Ostrava a.s.

Ve městě Rychvald jsou také dvě jednotné kanalizace délky 1 630 m a 990 m zaústěné bez čištění do recipientu, které provozuje společnost AZ GEO s.r.o.

Zbývající části obce nejsou systematicky odkanalizovány. Vyskytují se pouze úseky lokální kanalizace, ta ale v zásadě slouží k odvádění dešťových vod a k odvodnění místních komunikací. Zároveň jsou ale do ní bez povolení napojeny splaškové odpadní vody od obyvatelstva z přilehlé zástavby. Lze tedy obecně konstatovat, že odpadní vody z území obce Rychvaldu jsou po mechanickém předčištění, příp. bez čištění vypouštěny přímo do recipientů, jako jsou Rychvaldská stružka, Michálkovický potok, respektive do místních odvodňovacích příkopů, rybníků apod.

Část stávající zástavby a některé drobné průmyslové podniky ve spádovém území mají v současné době vybudovány vlastní akumulační jímky, které jsou vyváženy nebo jsou využívány septiky a domovní ČOV. 

Významní producenti odpadních vod

Mimo klasické objekty občanské vybavenosti v zájmovém území se nenachází žádný větší producent odpadních vod.

Je navrženo odkanalizovaní města Rychvald, IV stavba- kanalizace Husitská o celkové délce cca 1 400 m a o profilech DN 300 mm z plastového materiálu. Dále je navrženo odkanalizovaní města Rychvald, II.stavba-kanalizace Dolní Podlesí, kde bude vybudováno cca 5 500 m gravitační kanalizace a cca 2 700 m tlakové kanalizace společně s 8 kanalizačními čerpacími stanicemi. 

Studie odkanalizovaní města Rychvald, III.stavba-kanalizace a ČOV Václav, je zatím pouze plánovaným záměrem. Dále je plánováno vybudování 118 ks DČOV-5 lokalit.

Časový harmonogram

Výstavba ČOV: po roce 2030 (lokalita Václav)

Výstavba kanalizace: 2020 - 2022 (lokalita Husitská), 2020 - 2030 (lokalita Dolní Podlesí), po roce 2030 (lokalita Václav)