Opava – Město - 8117.026.01.41393 - stav 16. 12. 2024

Okresní město Opava leží v úrodném údolí ohraničeném na jihovýchodě okrajem Nízkého Jeseníku. Město je významnou dopravní křižovatkou vybrané silniční sítě, z nichž nejdůležitější je směr východ - západ, reprezentovaný státní silnicí I/11 Ostrava - Opava - Bruntál, II/46 Opava - Olomouc, I/57 Valašské Meziříčí - Opava - Krnov.

Město Opava má výrazné historické jádro, obklopené z větší části prstencem parků. Navazující zástavba se utvářela v prostoru vymezeném komunikačním systémem města. Z těch nevýznamnějších jsou to ulice Těšínská, Ratibořská, Pekařská, Krnovská, Olomoucká a Hradecká. Dle regulačního plánu z roku 1876 byla založena zástavba v prostoru ul. Olomoucké a na něj navazující zástavba Kylešovického kopce s převážně vilovou zástavbou z přelomu století. Poválečná zástavba je soustředěná v prostoru u nemocnice (Olomoucká ul.), dále následovaly lokality v Kateřinkách a Kylešovicích s charakteristickou panelovou výstavbou sedmdesátých a osmdesátých let.

Rozvoj průmyslu se v poválečné době soustředil do dvou lokalit ve východní a západní části města. Obě lokality mají dobré podmínky z hlediska dopravní obsluhy včetně možnosti zřízení železniční vlečky a budou bez pochyby dále rozvíjeny. K větším průmyslovým podnikům na území města Opavy patří Ostroj, Bivoj, pivovar Opava, OPAVLEN, SELIKO, Mrazírny, čokoládovny OPAVIA, cukrovar v Palhanci a celá řada menších průmyslových a potravinářských závodu.

Zájmovým územím města Opavy a přilehlých místních části protéká několik recipientů. K nejvýznamnějším patří řeka Opava, která protéká celým zastavěným územím města ze severozápadu na jihovýchod. Další významným recipientem je řeka Moravice, Velká (Jaktarka), Ostrá, a Kateřinský potok.

Administrativně patří pod správu okresní města Opava šestnáct katastrálních území :

Opava - Město, Opava předměstí, Jaktař, Kateřinky u Opavy, Kylešovice, Malé Hoštice, Komárov u Opavy, Suché Lazce, Podvihov, Zlatníky u Opavy, Milostovice, Vlaštovičky, Jarkovice, Držkovice, Vávrovice a Palhanec.

Katastrálním územím se rozumí technická jednotka, kterou tvoří místopisně uzavřený a v katastru nemovitostí společně evidovaný soubor nemovitosti. V ostatních městech a obcích okresu, které byly složené z více častí, název místní časti vždy odpovídal názvu příslušného katastrálního území. Z tohoto důvodu zhodnocení stávajícího stavu vodovodů a návrh opatření na vodovodech v jednotlivých obcích okresu byl proveden vždy dle katastrálních území. Členění okresního města Opava na místní části neodpovídá rozdělení zájmového území na katastry. Celkem město Opava má patnáct částí :

Město, Předměstí, Jaktař, Kateřinky, Kylešovice, Malé Hoštice, Pusté Jakartice, Komárov, Suché Lazce, Podvihov, Komárovské Chaloupky, Zlatníky, Milostovice, Vlaštovičky, Vávrovice

Kylešovice leží v jižní části města a navazuje na katastrální území Opava - předměstí. Celé katastrální území Kylešovic spadá do povodí řeky Moravice a je lokálním rozvodím rozděleno na dvě části - severní, spádovanou do Otického příkopu a jižní přímo do toku Moravice.

Každá část obce má samostatné číslování domů čísly domovními (popisnými, evidenčními a náhradními). Na části území statutárního města Opavy dle zákonu č. 367/1990 Sb. o obcích bylo zřízeno osm místních částí :

Malé Hoštice, Komárov, Suché Lazce, Podvihov, Zlatníky, Milostovice, Vlaštovičky Vávrovice 

Místní části statutárního města Opavy mají do jisté míry analogické postavení obcí jako takových, s tím rozdílem, že samy o sobě nejsou právnickými osobami, jsou součástmi daného města a disponuji jen působností odvozenou od působnosti města jako celku.

Zájmové území statutárního města je rovněž rozděleno na 55 urbanistických obvodů.

Aby byla zachována kontinuita technické zprávy bylo dohodnuto, že zhodnocení technického stavu vodovodů a návrh vodovodů ze zájmového území statutárního města Opava bude proveden dle jednotlivých katastrálních území. Tato zásada platí až na výjimku centrální části města, kde je v současné době vybudovaný vodovodní systém, který z pohledu vodárenského tvoří jeden celek. V této kapitole technické zprávy je provedeno zhodnocení technického stavu a návrh opatření na stávajícím vodovodním systému, který je vybudován na katastrální území :

1. 1 Opava - město
2. 2 Opava - předměstí
3. 3 Jaktař
4. 4 Kateřinky u Opavy
5. 5 Kylešovice
6. 6 Palhanec.

Potřeba vody z bilance

Popis současného stavu zásobování pitnou vodou

Město Opava (248-287m n. m.) a jeho aglomerace Jaktař, Kateřinky, Kylešovice a Předměstí má zajištěno zásobování pitnou vodou veřejným vodovodem, jehož počátky sahají do roku 1875, kdy byl v Opavě vybudován a uveden do provozu první opavský veřejný vodovod. Vodovod v Opavě provozuje SmVaK Ostrava, R. S. Opava. Od této doby s postupným rozvíjením se města, zvyšujícím se počtem obyvatel v městě docházelo k rozšiřování vodovodu. Nárůst potřeby vody, který byl dán jednak stále vyšším počtem obyvatel, jednak zvyšující se specifickou potřebou vody na jednoho obyvatele znamenal nutnost vybudování vodárenského systému, který tyto veškeré nároky na zajištění vody uspokojil a měl i potřebnou rezervu pro výhledové období. V tomto období byl budován i Ostravský oblastní vodovod (OOV), který nahradil na značném území severní Moravy místní nevyhovující a nedostatečné zdroje vody. Na systém OOV je napojeno i město Opava, zdroj vody v OOV se pro Opavu stal rozhodujícím zdrojem a místní zdroje jsou zdroji doplňkovými a rezervními. V důsledku přechodu na tržní hospodářství po roce 1989 došlo i u pitné vody k několikanásobnému zvýšení ceny vody s odstraněním vysokých dotací vodného. Toto výrazné zdražení vody mělo za následek ekonomické chování všech odběratelů vody (obyvatelstva i u ostatních odběratelů) a v důsledku toho i snížení potřeby vody. Tento jev se projevil celoplošně po celé ČR a výjimkou proto není ani město Opava. Vybudovaná vodárenská zařízení v Opavě v současné době proto pracují se značnou rezervou a zajistí pro budoucí výhledové období prakticky bez nutnosti budování základních vodárenských objektů (úpravny vody, čerpací stanice, vodojemy, přivaděče vody) zásobování vodou pro Opavu.

Město Opava je zásobováno vodou jednak z místních zdrojů, které se na celkovém odebíraném množství vody podílejí cca 11 % (dle údajů SmVaK z roku 1996) a dále je zásobováno vodou z Ostravského oblastního vodovodu (dále OOV) a to z cca 89 % (dle údajů SmVaK z roku 1996).

Zdroj OOV

Voda z OOV je do Opavy dopravována dvěma přivaděči. Na 2. větev OOV DN 1 000 je napojen stávající zemní vodojem Chvalíkovice, který má objem 2 x 5 000 m3, hlad. 317,00 - 312,00 m n. m. Voda je z tohoto vodojemu gravitačně přiváděna přivaděčem DN 800 do Opavy. Z přivaděče DN 800 je přes redukční ventil napojena rozvodná vodovodní síť v městská části Kylešovice, která tvoří samostatné 3. tlakové pásmo. Přivaděč je za napojením Kylešovic redukován na profil DN 600 a je rozvětven. Jedna větev DN 600 pokračuje přes Kylešovice a vodu přivádí pro zásobování západní a východní části Kateřinek a druhá větev DN 600 je přivedena do prostoru vodojemů u hřbitova v Opavě, kde je napojena do regulační stanice. Z přivaděče je před redukcí tlaku napojen zemní vodojem 2 x 800 m3 s max. hlad. 295,00 m n. m., min. hlad. 291,18 m n. m. zásobující vodou Otice, a Uhlířov. Po redukci tlaku je přivaděč napojen na 1. tlakové pásmo Opavy.

Vodovodní přivaděč DN 350 je napojen přes měření průtoku přímo na 1. přivaděč OOV DN 1 000 a zajišťuje gravitační přivedení vody do prostoru vodojemů u hřbitova v Opavě. Přivaděč je napojen do regulační stanice, ve které je redukován tlak a voda je přiváděna do 2. tlakového pásma, které zásobuje vodou nejvyšší části města. Věžový vodojem o objemu 500 m3, hlad. 319,00 - 313,00 m n. m. je napojen na 2. tlakové pásmo Opavy a má funkci vyrovnávací pro 2. tlakové pásmo.

Vlastní zdroje

V současné době je možné zásobovat pitnou vodou město Opavu ze dvou místních zdrojů.

Pro průmyslovou zónu je navržen vodovod DN 200 od Rakety po PZ Vávrovice.

Vymezení zdrojů povrchových a podzemních vod, uvažovaných pro účely úpravy na vodu pitnou

Žádný zdroj není uvažován.

Časový harmonogram

Ve městě Opava je navržena v letech 2023 – 2030 rekonstrukce zásobní sítě v rozsahu 1 % délky vodovodních řadů.

Základní informace k nouzovému zásobování pitnou vodou včetně souvisejících právních předpisů jsou uvedeny v Souhrnné zprávě.

Seznam zdrojů nouzového zásobování je řešen v rámci krizového řízení a jedná se o neveřejnou informaci.

Nouzové zásobování pitnou vodou bude zajišťováno dopravou pitné vody v množství maximálně 15 l/den×obyvatele cisternami provozovatelem vodovodu nebo integrovaným záchranným systémem. Nouzové zásobení pitnou vodou bude možno doplňovat balenou vodou.

Nouzové zásobování užitkovou vodou bude zajišťováno z vodovodu pro veřejnou potřebu. Při využívání zdrojů pro zásobení užitkovou vodou se bude postupovat podle pokynů územně příslušného hygienika.

Popis současného stavu odkanalizování a čištění odpadních vod

Centrální část město Opava má v současné době vybudovanou rozsáhlou síť převážně jednotné kanalizace, která odvádí splaškové a dešťové odpadní vody od jednotlivých objektů obytné a průmyslové zástavby na ČOV Opava. Stávající kanalizace byla v obci budována postupně tak, jak probíhala výstavba města. Páteř kanalizačního systému tvoři sběrače A, B, C a D - Kateřinky. Stávající kanalizační systém je až na malou výjimku ve správě SmVaK Ostrava a.s.. Odkanalizování je 100 % území Opavy včetně místních částí Jaktař, Kateřinky, Kylešovice. Likvidace odpadních vod z dané lokality je zajištěna na centrální mechanicko-biologické ČOV města Opavy. Celková délka stávající stokové sítě je dle evidence provozovatele cca 165 000 m. Skladba stokové sítě dle profilu kanalizačních stok je DN 100 - 1000 mm. Stoky jsou převážně z materiálu: beton, kamenina, PE, PP, PVC. 

Převážná část stávající kanalizace ve městě byla vybudována v období od přelomu století do roku 1990. Technický stav stávající kanalizace odpovídá jejímu stáří, celkově lze hodnotit kanalizaci jako vyhovující. 

Stávající kanalizační systém města Opava ukončen na ústřední čistírně odpadních vod, která je situována na ul. Těšínské. Městská čistírna odpadních vod byla ve svém řešení navržena již v počátcích tohoto století a postupně byla s růstem města rozšiřována a přestavována. První velký zásah, a vlastně celá přestavba čistírny, byla provedena ve druhé polovině šedesátých let. Návrh čistírny vycházel z tehdy známých a progresivních způsobů čištění odpadních vod a počítal i s čištěním odpadních vod z průmyslových podniků. Celá sedmdesátá léta byla věnována různým úpravám a intenzifikaci hlavně biologických procesů.

V osmdesátých létech byla již čistírna přetěžována téměř dvojnásobně proti původním projektovaným parametrům. Dalším velkým problémem byla kvalita vypouštěných vod. Z tohoto důvodu v roce 1995 - 1997 byla provedena komplexní rekonstrukce ČOV. V současné době má stávající ČOV dostatečnou kapacitu i čistící efekt pro likvidace odpadních vod z celého zájmového území.

V roce 2020 proběhla v místní části Jaktař výstavba cca 750 m gravitační splaškové kanalizace, dle projektu "Úprava Staré Jaktarky". V letech 2020 - 2021 proběhla v místní části Jarkovice výstavba cca 945 m gravitační splaškové kanalizace DN 250, cca 620 m tlakové kanalizace DN 100 a jedné kanalizační čerpací stanice, kanalizace bude napojena na kanalizační síť místní části Vlaštovičky.

Významní producenti odpadních vod

K větším průmyslovým podnikům na území města Opavy patří Ostroj, Bivoj, pivovar Opava, OPAVLEN, SELIKO, Mrazírny, čokoládovny OPAVIA, cukrovar v Palhanci a celá řada menších průmyslových a potravinářských závodu. Převážná část odpadních vod je pro předčištění likvidovaná na městské ČOV.

Systém odvedení a likvidace odpadních vod je vyhovující. 

Časový harmonogram

V posuzovaném časovém období nedojde k výstavbě kanalizace, ani není uvažováno s rekonstrukcí.