Třinec – Staré Město - 8121.009.01.41320 - stav 16. 12. 2024

Jedná se o centrální část města Třince. Středem zájmového území protéká řeka Olše, která dělí městskou část na severní průmyslovou a jihovýchodní obytnou zónu. Nejvýznamnějším a největším producentem odpadních vod jsou Třinecké železárny. Rozsáhlý areál společnosti pokrývá celou severozápadní část území a zasahuje i do katastru Konská. Na průmyslový areál navazuje nákladní vlakové nádraží ČD a vlečky Třineckých železáren. Velkou část území zaujímá halda Třineckých železáren, která se nachází v severozápadní části území a odděluje obytnou zástavbu Starého Města od obytné zástavby Kanady.

Obytná zástavba je soustředěna v severní části katastru. Jedná se o hustě zastavené území s velkým podílem zpevněných asfaltových či dlážděných ploch. V centrální historické části území obytnou zástavbu tvoří tří-čtyř podlažní zděné budovy, ze strany Lyžbic na ni navazuje mladší panelová zástavba. Za tratí ČD se jedná o vilovou zástavbu jednopodlažními rodinnými domy, tentýž typ zástavby je soustředěn v severní části území. Samostatné území a to jak z pohledu urbanistiky, tak i z pohledu likvidace odpadních vod tvoří lokalita Starý a Nový Borek. V obou případech se jedná o činžovní kolonie Třineckých železáren.

Centrální část (Staré Město, Konská, Kanada, Dolní Líštná, Lyžbice) je charakterizována kompaktní zástavbou městského typu, která vytváří střediskový sídelní útvar. 

Potřeba vody z bilance

Popis současného stavu zásobování pitnou vodou

Ve všech městských částech Třince je vybudován veřejný vodovod, který je z převážné části ve správě SmVaK Ostrava a.s.. Největší část řešeného území (295 - 353 m n.m.) - Staré Město, Konská a Kanada patří do dolního tlakového pásma (DTP), které je pod tlakem zemního vodojemu Nebory 2 x 1000 + 4000 m3 (378,00/373,00 m n.m.). Do vodojemu přitéká voda z OOV. Z DTP je rovněž voda čerpána čerpací stanicí (ČS Osůvky) o kapacitě 2 l/s do zemního vodojemu Osůvky 2 x 50 m3 (401,75/399,25 m n.m.), ze kterého jsou gravitačně zásobeny Osůvky (315 - 380 m n.m.).

Lyžbice (318 – 365 m n.m.) je zásobována jednak z DTP přes ČS Sosna a jednak gravitačně z Oldřichovic.

Dolní Líštná (310 - 390 m n.m.) je rozdělena do několika tlakových pásem. Větší část spadá do DTP a je zásobena přes vodovodní síť z vodojemu Nebory a potom z vodojemu Sosna I 2 x 250 m3 (374,80/371,35 m n.m.), do kterého přitéká voda z vodojemu Sosna II 2 x 1000 m3 (403,00/398,00 m n.m.). Sídliště v jižní části je zásobeno z vodojemu Sosna II., do kterého je voda čerpána z DTP čerpací stanici o kapacitě 29 l/s. Z DTP je rovněž čerpána voda přes čerpací stanici o kapacitě 4,72 l/s do severní části Dolní Líštné, kde je vodojem 100 m3 (399,00/396,80 m n.m.).

Rozvodná síť je vybudována z oceli, litiny a PVC v DN 50 - DN 500 v celkové délce cca 116 000 m.

Rozsah rozvodné sítě je proveden na potřebný rozsah zásobování obce.

Vymezení zdrojů povrchových a podzemních vod, uvažovaných pro účely úpravy na vodu pitnou

Žádný zdroj není uvažován.

Časový harmonogram

Ve městě Třinec je navržena v letech 2023 – 2030 rekonstrukce zásobní sítě v rozsahu 1 % délky vodovodních řadů.

Základní informace k nouzovému zásobování pitnou vodou včetně souvisejících právních předpisů jsou uvedeny v Souhrnné zprávě.

Seznam zdrojů nouzového zásobování je řešen v rámci krizového řízení a jedná se o neveřejnou informaci.

Nouzové zásobování pitnou vodou bude zajišťováno dopravou pitné vody v množství maximálně 15 l/den×obyvatele cisternami provozovatelem vodovodu nebo integrovaným záchranným systémem. Nouzové zásobení pitnou vodou bude možno doplňovat balenou vodou.

Nouzové zásobování užitkovou vodou bude zajišťováno z vodovodu pro veřejnou potřebu. Při využívání zdrojů pro zásobení užitkovou vodou se bude postupovat podle pokynů územně příslušného hygienika.

Popis současného stavu odkanalizování a čištění odpadních vod

Území Starého Města s výjimkou Starého Borku je odkanalizováno stávající jednotnou kanalizací ve správě SmVaK Ostrava a.s. Likvidace odpadních vod z dané lokality je zajištěna na centrální mechanicko-biologické ČOV města Třince (Q=33200 m3/den, EO=116250). Celkovou délku stávající kanalizace lze odhadnout na cca 92 000 m, profil stávající kanalizace je DN 300 - DN 1500 mm.

Místní část Lyžbice odvádí odpadní vody pomocí jednotné kanalizace na ČOV Třinec. Zabírá cca 36 000 z celkové délky kanalizace ve městě Třinec, potrubí tvoří profily DN 300 - 1500 mm. Páteř kanalizačního systému tvoří sběrač A „Šancer“ a stoka AB. Trasa sběrače A prochází celým zájmovým územím ze severozápadu na jihovýchod a je vedena v zeleném pásu komunikace ul. Jablunkovská. Stoka AB tvoří páteř stávající kanalizace sídliště „Terasa“, prochází celým zájmovým územím a je ukončena v komunikaci ul. Hutnická v lokalitě s názvem „Kamionka“. Na tyto sběrače je napojen systém uličních kanalizačních stok, který pokrývá 100 % zastavěného území. Samostatný odvodňovací systém tvoří dešťová kanalizace, do které je zaústěn otevřený příkop, které odvádí povrchové vody z intravilánu sídliště „Terasa“. Otevřený příkop je ukončen požární nádrží, která je zaústěna do stávající kanalizace DN 1500 m. Trasa stoky je vedena v komunikaci ul. Komenského a dále přes náměstí T.G. Masaryka ke komunikaci ul. Jablunkovská. Dešťová kanalizace je ukončena samostatnou výustí do řeky Olše. Na dešťovou kanalizaci jsou napojené odlehčovací stoky z OK 8A .

Místní část Dolní Líštná má všechny své části (Stará Sosna, Nová Sosna, Folvark a Nový Svět) odkanalizované jednotnou kanalizací. Části Stará Sosna, Nová Sosna a Folvark jsou napojeny na jednotnou kanalizační síť vedoucí z Lyžbic na ČOV Třinec, část Nový Svět má vybudovanou vlastní ČOV Dolní Líštná (Q=30 m3/den, EO=210) a dále je v Dolní Líštné vybudována malá ČOV Dolní Líštná - Němcův kopec (Q=9m3/den, EO=60).

V místní části Kanada je vybudovaná jednotná kanalizace, která je napojena na kmenový sběrač A „Šancer“ v prostoru hlavní brány Třineckých železáren. Jedná se o dvě páteřní kanalizační stoky. Celková délka stávající kanalizace je cca 2 600 m, profil kanalizace je v rozmezí DN 300 až DN 600 mm. Přechod pod železniční tratí TŽ je proveden v profilu DN 800 mm. Na stávající kanalizaci jsou napojené odpadní vody z areálu střední integrované školy a nemocnice Třinec Podlesí. 

Místní část Konská není systematicky odkanalizována. Likvidace odpadních vod je zajištěna přímo u zdroje v septicích či žumpách. Takto mechanicky předčištěné odpadní vody jsou vypouštěné do trativodu či povrchových příkopů, odkud spolu s ostatními vodami odtékají do recipientu. Výjimku tvoří  část území, kde je vybudovaná jednotná kanalizace o celkové délce cca 1 700 m, odkud je odpadní voda odváděna na ČOV Třinec. 

Na území Třince se nachází také ČOV Nehlsen, která čistí odpadní vody obce Oldřichovice, recipientem ČOV je potok Tyra. 

Lokality, kde není vybudována jednotná kanalizace ukončená na čistírně odpadních vod, řeší likvidaci odpadních vod individuálně a to především předčišťováním v septicích či domovních ČOV, nebo dochází k akumulaci odpadních vod v bezodtokových jímkách, které jsou vyváženy.

Významní producenti odpadních vod

Největším producentem odpadních vod je rozsáhlý areál Třineckých železáren a.s. V roce 1985 zaměstnával tehdy ještě statní podnik Třinecké železárny cca 20 100 zaměstnanců. S ohledem na útlum hutní výroby dochází k poklesu počtu pracujících i v Třineckých železárnách, které v roce 2000 zaměstnávaly již jen cca 17 000 pracovníků. Dle prognózy ÚP bude v roce 2010 v Třineckých železárnách zaměstnáno cca 11 000 pracovníků.

V areálu společnosti je vybudovaná oddílná kanalizace. Technologické odpadní vody z areálu koksovny Třineckých železáren (fenolčpavkové odpadní vody) jsou odváděny průmyslovou kanalizací a jsou likvidovány na MČOV Třinec (množství cca 770 m3/den). Splaškové odpadní vody jsou z převážné části svedeny splaškovou kanalizací oddílné soustavy na čerpací stanici, odkud jsou čerpány do kmenového sběrače A „Šancer“, který zajišťuje jejich transport a následnou likvidaci na MČOV. Dešťové odpadní vody jsou svedeny dešťovou kanalizací do recipientu. Ve všech třech případech se jedná o kanalizaci ve správě Třineckých železáren. K větším producentům odpadních vod patří Nemocnice Sosna. V areálu je vybudována oddílná stoková síť. Splaškové vody jsou svedena na městskou ČOV, dešťové samostatnou vyústí do řeky Olše. Producentem odpadních vod je nemocnice Třinec Podlesí a areál střední integrované školy, který leží na hranici obytné zástavby v jihozápadní části území. Odpadní vody jsou svedeny na ČOV Města Třince. 

Systém odvedení a likvidace odpadních vod je vyhovující. 

Časový harmonogram

V posuzovaném časovém období nedojde k výstavbě kanalizace, ani není uvažováno s rekonstrukcí.